Corpora
Platforma Corpora zpřístupňuje databáze z korpusových a sociolingvistických výzkumů. Sdružuje kolekce jazykových dat shromážděných v různých projektech, které se liší povahou materiálu, metodami sběru a zpracování i výzkumnými cíli.
Společným prvkem kolekcí je propojení jazykového materiálu s metadaty, která umožňují zkoumat komunikaci v jejích společenských, situačních a historických souvislostech. Mohou zahrnovat například charakteristiky účastníků komunikace, jejich vztahy nebo okolnosti vzniku dokumentů. Struktura dat, metodika zpracování a možnosti prohlížení a vyhledávání jsou popsány u jednotlivých kolekcí.
V současné době jsou zahrnuty následující platformy:
- Soukromá korespondence
Corpora je určena badatelům, studentům i širší veřejnosti se zájmem o jazyk a komunikaci. Podmínky přístupu a užití dat jsou uvedeny u jednotlivých kolekcí; část obsahu může být dostupná pouze přihlášeným uživatelům.
Platforma se průběžně rozvíjí s přidáváním dalších kolekcí a doplňováním jejich obsahu.
Soukromá korespondence
Základní informace
Databáze umožňuje nahlédnout do jazyka, stylu i obsahu více než 7 600 epistolárních textů napsaných v rozmezí 125 let. Vstupní data z roku 2026: 4 778 tradičních dopisů z let 1900‒2024; 1 000 e-mailů z let 1996‒2002; 1 827 sms z let 2002‒2005. Výběr textů (kromě části sms) zachovává podmínku různosti idiolektů, tj. reprezentuje 6 254 různých pisatelů z celé České republiky patřících do všech věkových a vzdělanostních kategorií. Shromážděné korespondenční texty jsou opatřeny datací a základními sociologickými charakteristikami pisatelů i adresátů, konkrétně informacemi o jejich pohlaví (žena ‒ muž), věku (4 věkové stupně), vzdělání (2 stupně) a vztahu (4 možnosti, u části textů i detailnější kategorizace). Dále je u každého textu zaznamenáno teritoriální nářeční zázemí pisatele, a to podle místa, které během života nejvíce ovlivnilo jeho idiolekt (vedle lokalizačních údajů je uváděn číselný kód zařazující lokalitu do nářeční oblasti podle Českého jazykového atlasu, 1993; aktualizováno podle aplikace Mapka; pracuje se s 10 oblastmi a 3 vyčleněnými velkými městy). Na základě kombinace uvedených charakteristik lze v databázi vyhledávat. Připravované paralelní zpracování souboru dopisů v Českém národním korpusu pod názvem KSK-dopisy 2 umožní doplnit studium fotokopií a přepisů celých textů korpusovými frekvenčními vyhledávkami a znásobí tak výzkumnou hodnotu materiálu.
K využitelnosti soukromé korespondence (nejen) pro lingvistický výzkum
Soukromá korespondence je pro lingvistu jedinečným zdrojem poznání jazykového úzu.
K jejím přednostem patří značná autenticita, neformálnost a spontánnost projevu (ale na druhé straně i formalistní dodržování etikety), emocionalita, kreativnost, a především vzácná oscilace mezi mluveností a psaností, poskytující mj. zajímavé informace o relaci spisovnost ‒ nespisovnost. Velkou předností korespondenčních textů je různost pisatelů umožňující studium teritoriálně a sociálně vázaných jazykových jevů, aniž by bylo nutno provádět náročný terénní výzkum. Průřez delším obdobím vývoje soukromé korespondence navíc umožňuje zachycení proměn epistolárního stylu i samotné češtiny.
Epistolární texty mohou sloužit např. jako východisko pro výzkum teritoriální a funkční stratifikace češtiny, mají značnou hodnotu pro lexikologii a lexikografii (ve vysoké koncentraci a na pestré škále zaznamenávají příznakové lexikum od knižních lexémů přes nespisovná slova běžné mluvy a emocionální výrazivo až ke kreativním okazionalismům), poskytují studijní materiál stylistice, pragmalingvistice, genderově orientované lingvistice ad. Mohou být zajímavým materiálovým zdrojem i pro nelingvistické disciplíny, např. pro historiky a sociology zajímající se o „historii všedního dne“. Obrazem života několika generací, citovostí, kreativitou a často i humorem zaujmou i laického čtenáře.
Materiál archivu dopisů budovaného v ÚČJ FF MU se stal podkladem pro řadu lingvistických studií. Výběrově zde uvádíme dva příspěvky snažící se při zachování odbornosti o čtenářsky přívětivý, zčásti popularizační tón (Hladká, 2019 a Hladká, 2022; zejména druhý příspěvek, napsaný k životnímu jubileu zahraničního bohemisty F. Esvana, shrnuje v kostce a s mnoha příklady i zajímavostmi celý „příběh“ sběru, zpracování a lingvistického využití soukromých dopisů v ÚČJ FF MU) a dva příspěvky věnované hlubší analýze lingvisticky přitažlivých rysů soukromé korespondence (Hladká, 2013 a Machalová ‒ Osolsobě, 2013).
Hladká, Zdeňka, 2013, Teritoriálně a sociálně podmíněné diference v jazyce soukromé korespondence. In: Hladká, Zdeňka a kol., Soukromá korespondence jako lingvistický pramen. Brno, Masarykova univerzita, s. 61-98. Hladká, Zdeňka, 2019, S upřímným pozdravem a políbením zůstávám Váš vděčný… versus Tak zatím… K proměnám epistolární etikety v průběhu 20. století. In: Rusinová, Eva (ed.), Přednášky a besedy z LII. ročníku Letní školy slovanských (bohemistických) studií, Brno, Masarykova univerzita, s. 57-71. Hladká, Zdeňka, 2022, Dopis o dopisech. Co může lingvistovi nabídnout soukromá korespondence. In: Macurová, Petra ‒ di Filippo, Marina (eds.), Tre lingue, tre cuori. Studi in onore di Francois Esvan, Napoli, Union Press, s. 59-70. Machalová, Jana ‒ Osolsobě, Klára, 2013, Hypokoristika z rodných jmen v Korpusu soukromé korespondence. In: Hladká Zdeňka a kol., Soukromá korespondence jako lingvistický pramen. Brno, Masarykova univerzita, s. 33-59. |
Kdo se podílel na sběru a zpracování korespondenčního materiálu
Projekt sběru a zpracování soukromé korespondence ve všech fázích vedla doc. PhDr. Zdeňka Hladká, Dr., z Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Na finálních úpravách a převedení korespondenčního materiálu do databáze Digitalia MUNI ARTS se dále podíleli Bc. Michaela Kovářová a Mgr. Jakub Machura, Ph. D., z Ústavu českého jazyka FF MU, digitální kurátoři Bc. Natálie Čornyjová, Mgr. Josef Schwarz a programátorka Mgr. Alžbeta Strakošová z Centra informačních technologií FF MU.
Sběru, náročných přepisů, focení originálů a evidence korespondenčních textů se v průběhu let zúčastnila řada studentů bohemistiky FF MU. Bez jejich pomoci by nemohl vzniknout archiv textů ani jejich následné zpracování. Poděkování by si zasloužili všichni studenti, kteří se těchto aktivit zúčastnili, zvláštní vděk však patří (v abecedním sledu) Adéle Kerekové, Kateřině Kovářové, Michaele Kovářové, Petru Kuběnskému, Tereze Lojdové, Lucii Rychnovské.